Jiří Jiroutek

Jiří Jiroutek přičichl k práci se dřevem již v dětství ve strýcově dílně, kde si jako malý chlapec hrával. Později se práci se dřevem věnoval na studiu průmyslové školy. V roce 1947 nastoupil do firmy Michalík, kde vyráběli luxusní umělecký nábytek. Když se však Jiroutek po absolvování povinné vojenské služby vrátil do Prahy, firma už neexistovala. Nastoupil tedy do nově vzniklého podniku Interiér Praha, který se měl brzy stát největším výrobcem nábytku v Československu. V roce 1958 navrhl Jiří Jiroutek pro Interiér Praha skřínku U-453. Nižší náklady na výrobu dovolily autorovi zaměřit se na detaily – skříňka se od ostatní produkce odlišovala nápaditým tvarováním a moderními barvami po vzoru nábytku vystavovaného na bruselském Expu. Zásadní byla také snadná montáž – nábytek si mohl sestavit každý sám v klidu domova. Nadčasový kus nábytku se ve výrobě udržel neuvěřitelných 20 let.

V roce 1968 přišlo setkání s Ingvarem Kampradem, majitelem IKEA. Nábytkářský magnát ho ještě téhož roku pozval pracovat do Švédska. V roce 1971 byl však Jiří Jiroutek odvolán nařízením zpátky do Československa. Po návratu pracoval jako řadový prodavač nábytku v odbytu svého bývalého zaměstnavatele, Interiéru Praha. Cesty českého designéra nábytku a vlastníka švédské nábytkářské firmy se znovu střetly při Kampradově další návštěvě Československa. Na Kampradův popud byl Jiroutek přijat do podniku zahraničního obchodu Ligna, kde mohl opět navrhovat nábytek. Kromě výroby prototypů a kontroly technických návrhů měl Ji na starost také účast na veletrzích nábytku ve světě – během let navštívil trhy v Amsterodamu, Londýně, Paříži, Bernu, Vídni nebo v Casablance. V 70. letech působil Jiroutek ve výtvarné radě Československa, která měla na starosti schvalování návrhů všech nábytkových podniků. Ve vlastním ateliéru tvoří od roku 1992, posledních 15 let však především pro radost. Živnost pověsil Jiří Jiroutek na hřebík v roce 2004.