Mücke Melder

Zájem architektů o kov vyústil z reakcí na nové tvarové pojetí sedacího nábytku z ohýbaného dřeva firmy Thonet, a jejich snahy nahradit dřevo kovovou trubkou. Výrobci sice již měli zkušenost s využitím kovu v nábytkářství, ale šlo především o části zahradního a parkového nábytku. Na přelomu 19. a 20. století v období secese, byl kovový nábytek vnímán jako poněkud těžkopádný a tak se ke slovu dostal až s funkcionalistickými architekty, kteří se zaměřili na ohýbanou trubku ze dvou částí a tak vznikal nábytek čistých a jednoduchých forem. Jednoznačné prvenství trubkového nábytku patří jednomu z hlavních představitelů Bauhausu, Marcelu Breuerovi. Autorem dalších variant se stal holandský architekt Martin Stam, který přišel s první samonosnou židlí bez zadních noh. Oba tito architekti spolu s dalšímu jako Mies van der Rohe ale i Le Corbusier spolupracovali s českými firmami v čele s továrnou Thonet. Kovový nábytek nacházel velkou odezvu, což se projevilo vznikem řady technologicky vyspělých výrobců, úzce spolupracujících se světovými špičkami. Jedním z nich byla právě firma Mücke-Melder, která vznikla v roce 1928. Po druhé světové válce, stejně jako většina podniků, byl i Mücke-Melder znárodněn a spolu s firmou Vichr a spol., Hynek Gottwald (Brandýs nad Orlicí), František Jergl Brno, Robert Slezák (Bystřice pod Hostýnem), Trezoria Praha, SAB Praha, Robert Slezák (Vysoká n.Kysucou) a n.p. Radovan (Mělník), sloučen do národního podniku KOVONA. V padesátých letech dochází k reorganizaci podniku a je zřízen n.p. Kovona, Lysá nad Labem, který převzal veškeré pohledávky i závazky jednotlivých závodů. Po mnoha obměnách funguje Kovona, Lysá nad Labem dodnes.